neděle 27. listopadu 2011

Božský multiplayer v Portalu 2

Když v roce 2007 vyšel Portal, působil jako zjevení - podařenému mixu fps akce a puzzle hry chyběla jen delší herní doba a multiplayer. Ten se v druhém dílu vyskytuje a je naprosto skvělý!

Když se jako speciální předvánoční nabídka na Steamu objevil Portal 2 za bratru osm euro (čili nějakých dvě stě deset korun), neváhal jsem. Druhý den jsem přesvědčil ke koupi kamaráda, přiznávám, hlavně proto, abych měl s kým projít všech pět sad úrovní dostupných v kooperativním multiplayeru. A po zhruba šesti hodinách několika záseků, mnoha smrtí a přesně 1805 portálů mohu právě tuhle zhodnotit. A zhodnotím ji jednoduše - je skvělá!

Princip Portalu je jednoduchý. Oba hráči mají k dispozici zařízení, pomocí nichž jdou vytvořit na betonovém povrchu (typicky zdi, podlaha, plošiny, nebo třeba i strop) dva druhy bran, nebo-li portálů. Skrz ně se dá dostat z jednoho místa do druhého - fungují tedy jako tunel. Cílem každé urovně je dostat se úspěšně do cíle, v němž jsou těla obou hráčů rozebrány a poslány do úrovně další.

To zní jednoduše, řeknete si! Ale když  musíte využít ty portály čtyři a do hry vstupují lasery, silová pole, několik druhů gelů, spousta typů plošinek, krychle, koule, drtiče, propasti a třeba i střelecké věže, může se vám stát, že se na nějaké úrovni docela zaseknete, než ji vyřešíte.

Tohle všechno vám nabízí i singleplayer, otázka je - proč se štvát s nějakým dalším otravou, co vám v ideálním případě zkazí celou hru (nebyl náš případ :))? Protože pokud si toho otravu umíte vybrat tak je to neskutečná zábava, už jenom proto, že se převléknete za dva pohledné roboty :)

Nejenže jste na všechny problémy dva, takže se pravděpodobnost zákysu snižuje nepřímo úměrně schopnosti alternativního pohledu na věc vašeho parťáka, ale domlouvání a společné akce mají prostě svoje kouzlo. Často úrovně vyžadují delikátně přesnou spolupráci, přesnou doslova na sekundy.

Aby byly podobné kousky proveditelné, je do hry zabudován extrémně chytrý systém informování druhého hráče. Pomocí jednoduchého drop-down menu můžete kamarádovi ukázat kam má umístit portál, spustit časovat nebo mu jenom něco ukázat. A to není všechno, pomocí tabu si můžete zobrazit jeho pohled, abyste se mohli přesně sesynchronizovat.

K ukrácení chvilek čekání jdou provádět vtipná gesta, zatancovat si, nebo si zahrát bowling s robotími hlavami :) Ono vůbec vtip známý z prvního dílu a kampaně prostupuje i multiplayerem a přesto, že se tu nenachází britský vtipálek Wheatley, vyvažuje ho již klasický ironický tón GlaDOS, která vás celou kooperací bude provádět.

Pokud nemáte kamaráda, nezoufejte, spárovat se můžete s náhodným člověkem ze světa. Technicky je kooperace provedena přes Steam, na LAN se není třeba spoléhat.

Pokud vám není pár stovek líto, rozhodně si Portal 2 pořiďte. To množství zábavy, které si s touto geniální hrou užijete totiž za ty peníze stojí, a to nejméně dvakrát :)

Čas získat tuhle skvělou hru za pěknou cenu máte do 28. listopadu, stačí se podívat na Steamu do aktuálních slev. Klasická krabice vás vyjde cca na sedm stovek, což i tak není při takovémto poměru cena/výkon mnoho :)


A pamatujte - i am still alive :)


pondělí 14. listopadu 2011

Unreal - král FPS

Když se řekne Unreal, asi se většině dnešních hráčů vybaví povedená série frenetických především online akcí s podtitulem Tournament. A přestože nechci nějak degradovat jejich kvalitu (ročník 2004 je naprosto skvělá věc!), praotec série Unreal si zaslouží o dost větší pozornost. Na mém osobním žebříčku stojí vedle klasik žánru, v poslední době bych ho přirovnal možná tak jedině k prvnímu Bioshocku, se kterým navíc má společné i některé prvky. Ale popořadě.

Unreal má naprosto unikátní atmosféru, to je fakt. Probouzíte se jako vězeň na havarované vesmírné lodi a nevíte co se děje. Prolezete ven z lodi přímo na nepřátelskou planetu, kde se chvíli rozkoukáváte až naleznete první známky toho, že se pár spoluvězňů vydalo na vlastní pěst najít kosmodrom, kterým by se dostali pryč. Těmi budou logy, které vás provázejí celou hru - záznamy v deníčcích, narozdíl od Bioshocku zde pouze v textové formě.

Skvělé je, že ačkoliv jde o FPSko, není to žádná řež, spíš sem tam nějaký boj, zbytek je prozkoumávání, kochání se krajinou a užívání si atmosféry. Cca ve dvou třetinách hry se dostanete do naprosto kouzelné lokace (pro znalce Gateway To Na Pali), kde se ukáže síla Unrealu nejvíc - prostě krása pohledět!

K tomu všemu hraje skvělý elektronický soundtrack, který kombinuje jak pomalé atmosférické instrumentální kompozice tak například acid techno. Bez něj by byla hra tak poloviční. A mimochodem, finále je velice silné :)

Pokud nemáte nic proti starým hrám, Unreal zkuste - vyplatí se to.